<<Zpět na "Články"

Tokio Marui vz.61 "Škorpion"

         Jednou jsem se dostal se svou M14 do situace, kdy se zbraň ukázala až příliš dlouhá a nebyla šance toto nijak obejít – musel jsem stát na stole (1x1,5m) a z něho mířit malou dírou v okně a tady se prostě ukázalo, že s M14kou to není reálné. Naštěstí mi byla zapůjčena MP5 a vše se v dobré obrátilo, nicméně tento incident začal hlodat v mojí hlavě a přidal se k situaci kdy jsem nebyl schopen se rychle otočit opět s dlouhou M14 kvůli stromkům – ano potřebuji záložku. Dlouze jsem přemýšlel nad specifiky mojí budoucí sekundární zbraně a došel jsem k těmto parametrům:

Když tedy sečtete všechny mé podmínky zjistíte, že jedinou volbou byl skutečně nyní recenzovaný škorpion (MAC10 tehdy ještě nebyl a stejně u mě nesplňuje bod 5), protože není na plyn, má standardně velké zásobníky (tím odpadly AEP pistole), bez pochyby má palebnou sílu na CQB (i AEP pistole ji vcelku mají), dá se strčit do pouzdra a pouzdro se na něj i vyrábí (MP5k, či MP7 jsou opravdu mnohem větší zbraně než škorpion, kdo mi nevěří tak pozor! Škorp je bez zásobníku stejně velký jako MK23 SOCOM, ano jako větší pistole) a obrázky z wgcshop.com zajistily i poslední bod.

         Po nastřádání dostatečného množství peněz jsem vše objednal najednou – škorpion, tři náhradní zásobníky a stehenní pouzdro (sumku na zásobníky jsem v česku nenašel a tak jsem ji pořídil z již zmíněného wgc). Dalším nepříjemným zjištěním bylo, že pouzdro se vyrábí teprve po objednání a tedy na něj budu muset měsíc čekat. Zbraň samotná přišla v nečekaně malém balení a to ani ne 0,5x0,5m opět jsem nedočkavě roztrhal obal z pošty a přede mnou se objevila krabice s potiskem, docela humorné je, že se Marui pokusila o češtinu a základní specifika jsou opravdu česky (jen se neubránili hrubce). Přistoupil jsem tedy k dalšímu kroku a odklopil víko (to je v černo červeném provedení) Pod ním na mě čekal vz.61 škorpion samotný a několik krabiček obsahující baterku, slot k nabíjení baterky (není to přímo nabíječka), závitová vnější hlaveň pro aplikaci tlumiče, vytěrák (směšně krátký, ale co, škorp má přece cca 12,5 cm hlaveň)  klasická nabíjecí trubička a samozřejmě špunt na hlaveň a mimo krabičky se tu ještě nacházela plastová RIS lišta a klasické Tokio Marui papíry (návod je dělán tak, že jeho přední strana je jakože manuál ČSLA k opravdovému vz.61).

         Dost už bylo krabic a  přibalených hovadinek - hurá na zbraň! Chvíli jsem se ostýchal škorpa vytáhnout jako by to mělo pokazit nějakou posvátnou chvilku či co, ale nakonec jsem neodolal,vždyť proto jsem ho koupil, ne? Škorp je docela pěkně a příjemně těžký (vždyť je jen o 300g lehčí než opravdový) pevný, nevrzající parádní pocit ho mít ruce. Co mě dostalo je, že to není klasické plastové AEP ale má mnoho dílů opravdu kovových a to včetně spodní části těla. Kovová (či dokonce ocelová) pažba je také velice kvalitní, jen má jednu nevýhodu, že obdobně jako u manuálu není dostatečně ohnutá a tak se hůře zapírá do ramene, na to se, ale dá zvyknout a v baráku to skoro není třeba. Když se pak dostal do ruky jednomu borcovi od AČR do ruky, byl hodnocen velice kladně - že to je přesně ono – téměř jak reál.

         Další co bylo třeba vyzkoušet byla střelba - baterka samozřejmě nabytá nebyla a nezbylo než čekat a nabít. Nastalo zdlouhavé čekání, proložené zkoumáním zbraně. Baterka je o něco větší než do AEP pistolí a má taky větší kapacitu – 500 mah a 7,2V napětí. Co je na ní pak ještě úžasného je to, že si neuvěřitelně dlouho udrží kapacitu – nabil jsem, pak jsem cca 3 měsíce nepoužíval a i po té době jsem mohl střílet jak divý!. Ve chvíly kdy byla baterka nabitá jsem okamžitě popadl přibalený balíček .20 kuliček (ano ty jsem zapomněl vyjmenovat), naládoval zásobníky azasunulbaterkudo pažbičky. Pár nesmělých výstřelů – kurnik to má odezvu rozsvítili se mi očička, vůbec žádné squeueueueuueueueuuuu-puf jako AEP pistole (kór ty čínské páč mají naprd baterky) ale jako klasické AEG squ-puf. Nuž seřiďme HOP-UP schovaný pod výhozým okýnkem – je to parádní velký válec takže štelování jedna báseň a ten dostřel!!! S .20 kuličkami jako AEG v základu nádhera!!! (na tak malou zbraň) s .25 kuličkami už si tedy vzor moc nerozumí a dostřel není zas tak úžasný, nicméně na barák i to naprosto stačí. Přepnout nadávku a chrrrrrrrrrrrrr zásobník byl pryč během krátké chvíle, vyndám prázdný a co to? Na zem nevypadla žádná kule – další skvělý výmysl inženýrů od TM - zásobník má prodloužený trn a tak podá opravdu všechny kuličky (když vyndáte NEprázdný zásobník tak stále několik kuliček vypadne, tuším dvě). Následovalo nadšení, jásot a další (nekontrolovaná, nadšená) střelba po náhodně zvolených cílech kdy jsem zjistil, že ke všemu je škorpion na to, že má 12,5 cm hlaveň hodně přesný.

         Abych tedy jen nechválil musím zmínit i několik problémových částí 1. pokud hodně používáte pažbu (sklápíte a zase otvíráte) zjistíte, že šroubek, který funguje jako oska se rád povoluje, naštěstí není většího problému ho nehtem zašroubovat a pokud pažbu téměř nepoužíváte – záložka - je to téměř bezvýznamný problém. Horší se ukázal záchyt zásobníku. Já jelikož mám nenechavé ruce a musím si furt s něčím hrát jsem velice často vyjímával a zase vkládal zpět do šachty zásobník a po čase jsem tak způsobil nepěknou věc – součást jež je zároveň ten „čudlík“ale zároveň přímo samotný „zub“ co zachytává zásobník (je to tedy všechno jedna součást) se po čase rozlomil na dvě části – na „čudlík“ a na „zub“, „zub“ zůstal ve zbrani a fungoval naprosto normálně, „čudlík“ vypadával pryč. Zásobník tedy bylo možné bez problémů založit, ale ne už bez „čudlíku“ vyjmout. Slepit toto je prostě nemožné, naštěstí se objevilo jiné řešení – stačí čudlík zajistit proti tomu aby vypadl ze zbraně a vše bude fungovat jako dřív to se také potvrdilo a konečná oprava spočívala v provrtání „čudlíku“ skrz, vzniklým otvorem se prostrčil tenký hřebík a zahnul tak aby vevnitř zbraně nezavazel mechaboxu a aby umožnil „čudlíku“ vylézt ze zbraně o potřebnou vzdálenost, ale ani o mm víc. V konečném důsledku se problém ukázal jako velice dobře řešitelný, nicméně je to docela nepříjemnost. Musím, ale podoktnout, že jsem ještě nezpozoroval anizahraniční recenzi kde by se toto vzpomínalo - je tedy možné,že se jedná pouze o vadu na mém kusu a u ostatních škorpionů se toto neobjevuje.

         Poněvadž se u nás v týmu objevil i plynový Maruzen vz.61 je prakticky nutnost porovnat obě zbraně. Je to k nevíře,ale cenové jsou na tom škorpiony obdobně – plynový je sice o něco levnější, ale má drahé zásobníky. V ruce je to pánové oheň a voda zatímco Maruzen působí skoro jako směšná hračka (přísahal bych, že je lehčí než moje TM P228 manuální pistole) kompletně z plastu (tedy až na samotnou pažbu a vnitřnosti), Marui naopak působí velice pevně jak jsem psal „skoro reál“. Ve střelbě jsou tu dva aspekty – dostřel ten je srovnatelný kecal bych kdybych řekl, že je některý lepší – neměl jsem zatím možnost porovnat za stejných podmínek – každý střílel jinou munici. V čem tedy viniká Maruzen je samozřejmě blowback a hluk, to se musí uzna,t to je nářez. Přesto, že blowback je opravdu úžasný vím, že jsem zvolil dobře (aspoň podle mých bodů výše).

         Teď přidám ještě pár slov o pouzdru co jsem si pořídil, jedná se o modulární pouzdro co nabízí ve svém katalogu firma Dasta. Přes svou trochu vyžší cenu se ukázalo jako velice dobré, pohodlné a i přes to, že vz.61 od Marui váží 1,2 kg při správném utažení ve stehenní konfiguraci po chvilce o své záložce na noze ani nevíte. Podpažní konfigurace, je také docela pohodlná, nicméně tu v airsoftu asi moc nevyužijete. Velice výhodná je možnost nosit zbraň v pouzdře i se založeným 20 ranným zásobníkem (myslím o velikosti reálné dvacítky) Drobný problém se ukázal v tom, že trochu hrozí že při sevření zbraně v pouzdře (třeba když se někde opřete) by mohlo dojít k uvolnění zásobníku, není nic snazšího než ve správných místech podložit stykové plochy samopalu a stěny pouzdra a již je vše naprosto v pořádku.

         Tak co říci závěrem? Tokio Marui vz.61 Škorpion je excelentní zbraň do CQB, kdy při velikosti větší pistole podává výkony blížící se k AEG, exceluje i jako sekundární zbraň se skvělým pouzdrem od Dasty ani nevíte, že ho máte na noze a když potřebujete rozpoutáte během chvíle peklo příklad za všechny: Nedávno jsem byl na akci bez své M14 jelikož ta byla na „zkrášlující dovolené“ a tak jsem v rukou třímal svou CA870 10“ folding stock a na stehně škorpióna, jednalo se víceméně o CQB akci a i s těmito pro někoho podřadnými zbraněmi se mi velice dařilo – 12 potvrzených zásahů, zatímco kolegové z týmu se nedostali přes 3. Úspěšnost jednotlivých zbraní byla u mne cca 50/50. A pro ilustraci škorpa jako vynikající záložky nástin situace: Byli jsme v baráku a nepřátelský tlak byl tak silný, že se mu nakonec podařilo protlačit a zabít většinu lidí z mého týmu a mne samého nepřítel udržel za zítkou tím, že zastřelil mého nejbližšího kolegu – věděl jsem tedy odkud zhruba přišla střelba, ale nemohl jsem si dovolit vylézt a začít mířit, jelikož bych ji dostal dřív, než bych zalícil – prekérní situace. Řešení mi vyselo na noze – otevřel jsem pouzdro, vytáhl škorpa a přepnul na fullauto. Připravil jsem se ke startu, prudce jsem se zvedl, instinktivně zamířil na cíl, objevující se mi v koutku oka, vystřelil jsem krátkou dávku a hned zalezl zpět to celé mohlo trvat i méně než vteřinu. To však bylo dostačující aby nepřítel odešel na své mrtvoliště. Opravdu nebýt toho problému se záchytem zásobníku (i když i toto může být jen vada kusu) těžko bych hledal chybu na tomto malém samopalu, tvrzení, že to stejně není AEG je irelevantní – najděte mi takto malé AEG. A ne, MP5k či P90 jsou opravdu moc velké a při mojí M14 a pohyblivém stylu boje si nemůžu dovolit být ověšen jako vánoční stromeček.

       Mat (201. horská divize)

Sem můžete psát své poznámky a komentáře: